Co na to vynálezce? Kniha pro syna, otce i dědu tvořivého.

skenování0019

Autor: Genrich Saulovič ALTŠULLER
Přeložil: Doc. Ing. Bohuslav BUŠOV, CSc.

Kniha „Co na to vynálezce?“ seznamuje žáky základních a studenty středních škol, ale také učitele, rodiče a techniky z praxe se základy málo známé metodiky řešení vynálezcovských (inovačních, inženýrských) úloh, tedy úloh, jejichž vyřešení vyžaduje tvůrčí přístup (tvořivost, kreativitu, invenci) řešitele.

V knize je uvedeno bezmála 80 řešených příkladů vybraných z reálné vynálezcovské praxe. Z patentového fondu autor vybral takové příklady, pro jejichž pochopení nejsou nutné speciální znalosti. Úlohy a zadání lze většinou řešit s využitím znalostí fyziky na úrovni základní školy, případně střední školy. Z textu zadání byla odstraněna odborná terminologie, která nezřídka komplikuje pochopení inovační úlohy a často zamlžuje i proces hledání nového řešení.

Autor zvolil takový přístup proto, aby čtenář mohl podstatnou část pozornosti soustředit na jádro úlohy, na ty postupy v procesu jejího řešení, které vedou k dosažení ideje řešení, na ty zákonitosti rozvoje techniky (tendence, trendy), které umožňují použít jeden a tentýž postup k vyřešení úloh zdánlivě naprosto různých.

Bez ohledu na množství uvedených příkladů (úloh, zadání), nejsou příklady jediným “hlavním hrdinou”. Příklady jsou zde prostředkem, který pomáhá pozornému čtenáři při osvojování podstatných řešitelských nástrojů z metodiky určené k řešení úloh.

V knize jsou proto tři hlavní hrdinové:
TRIZ – teorie – či metodika Tvorby a řešení inovačních (inženýrských) zadání,
ARIZ – algoritmus – či postup řešení invenčních (tvůrčích) zadání,
Příklady – úlohy, inovační zadání.  Jeden příklad z knihy je uveden za tímto textem.
Tato trojice “hrdinů” na sebe vzájemně působí. Proces řešení úloh se opírá o teorii nutnou k vědomému osvojování algoritmu, který slouží v procesu řešení. Tito “bratři v triku” mohou pozvednout kvalitu řešení úlohy až na vynálezcovskou úroveň.

Kniha Co na to vynálezce? není učebnicí. Autor svou celoživotní prací dokázal, a na příkladech v knize dokládá, že tvůrčí řešení úloh je dostupné všem. Ukazuje čtenáři, že to je nutná a velmi přitažlivá činnost myslícího člověka.
Kniha pojednává především o vynálezcovství. Je však adresována všem, kteří se chtějí naučit samostatně a tvůrčím způsobem řešit úlohy z různých oblastí lidské činnosti.

Přeji všem čtenářům, aby tato zvláštní kniha zasela do jejich otevřených myslí mnoho tvůrčího neklidu, který podněcuje k činům.
Doc. Ing. Bohuslav Bušov, CSc.

Jak jí získat: Knihu (145 stran, 80 řešených úloh, 120 obrázků) můžete mít i Vy.
Knihu můžete zakoupit v Praze, Václavské náměstí, prodejna ACADEMIA nebo
v Brně, prodejna ACADEMIA nebo prodejena CERM, VUT, Technická 2 nebo přímo v TRIZing, o.s. u překladatele se slevou 20%.

Jeden příklad za všechny:

Úloha 7
ACH, TI POLICISTÉ…

Farmaceutická firma nakupovala v lihovaru líh na výrobu léků. Líh převáželi v automobilových cisternách o objemu 3 000 litrů. Od jisté doby, před koncem roku, kontrola zjišťovala, že v cisterně vždy 20 – 30 litrů lihu chybí.

Pověření pracovníci kontrolovali měřící přístroje – vše bylo v pořádku. Plomby na plnícím otvoru, hermetičnost cisterny – vše bylo podle předpisu. Vzali do úvahy, že několik litrů lihu mohlo zůstat v podobě tenké vrstvy na stěnách cisterny. Ale úbytek byl podstatně větší. Pozvali tedy zkušeného detektiva. Ale ani on nic podezřelého nezjistil. Auto se nikde nezastavovalo, řidič z cisterny líh neodčerpával. Detektiv byl v koncích a bezradně pokrčil rameny…
A co na to vynálezce?

– Ach, ti policisté! – povzdechnul si.
– Vždyť je to jednoduché, stačí jen trochu přemýšlet.
– A vysvětlil, v čem je záhada.

A co si myslíte vy?

I tato úloha byla publikována v dětském časopise. Dopisů přišla hromada, více než tisíc. Psali nejen školáci, ale i studenti a inženýři. Autory několika dopisů byli dokonce i celníci a pracovníci policie. Hora dopisů – ale ani jedna správná odpověď.

Detektiv by příčinu úniku lihu snadno odhalil, kdyby znal tento vynálezcovský postup:
co není možné udělat ve sledovaném místě a čase, lze udělat „jindy a jinde“. Heuristiky 10 – princip předběžného působení, 7 – princip „jedno ve druhém“.

Ukázalo se, že řidič tyto „heuristiky-chytristiky“ použil. Bylo o něm známo, že svědomitě pečuje o svěřenou techniku, ráno i večer se pohyboval v autoparku s kýblem, s hadry a smetákem. A přitom – „předem“ zavěšoval jeden, dva, někdy tři kbelíky „dovnitř“ prázdné cisterny někde blízko víka.

Když se cisterna plnila lihem, plnily se i kbelíky. Cisternu potom odvezl i s detektivem do farmaceutické firmy. Líh byl vypuštěn, ale v zavěšených nádobách zůstal. Prázdný vůz detektiv nesledoval. Řidič si večer v autoparku nádoby s lihem bez problémů a s úsměvem vyzvedl.