Profil absolventa VUT?

JDE O KVALIFIKAČNÍ PROFIL absolventa?

 

Vzpomínky na vlastní začátky v praxi, zkušenosti z výuky na vysoké škole technické a postřehy z působení ve firmách ČR a SR inspirovaly sepsání tohoto příspěvku.

„Idě o to, že keby o niečo išlo, abysme veděli, o čo idě“. Toto moudro nevyřknul major Terazki v Černých baronech, ale jiný major, zvaný „Yperit“, v jiné době (1975),
na jiném místě (VSSŠ Poprad). To byla perla v „politické školení mužstva“. 

Vedle jiných témat aktuálních na VUT v Brně, „idě“  také o kvalifikační profil absolventa, ať už bakalářského či magisterského nebo doktorského studia.

Příspěvek začnu i skončím s klasikem, mezi tím něco zkritizuji, něco navrhnu.

Co na to Leonardo?

Snad nejsem zcela „mimo mísu“, když věřím, že absolvent VUT by měl být schopen řešit technické problémy, zdokonalovat existující a tvořit nové technické systémy.

Mnoho moudrého bylo na téma „kvalifikace tvůrce“ řečeno před námi.

Leonardo Da Vinci (*15.4.1452 – ♣2.5.1519) je často citován jako člověk renesance, jako moderní Evropan obdařený souladem potence levé i pravé mozkové hemisféry. Mimo jiné byl uznávaným malířem, sochařem, architektem, atletem, hudebníkem, inženýrem a filosofem. Je autoritou pro vědce, umělce a snad také pro nás učitele. K otázce výchovy tvůrčího člověka měl co říci a doporučil svým žákům čtyři pravidla,
jak pěstovat  mozek k tvůrčím činům:

1. Studujte vědy o umění (abyste nabyli znalostí předmětných).
2. Studujte umění věd (abyste osvojili způsoby, jak nabývat znalostí nových).
3. Rozvíjejte všechny svoje smysly (abyste si zachovali vnímavost na podněty vnější).
4. Držte ve vědomí, že vše souvisí se vším (abyste mohli uvádět díla svoje v soulad s přírodou).

 Snad neurazím akademickou obec „meziřádkovou“ současnou interpretací, že Leonardo ve svých pravidlech kladl důraz na znalosti studovaného oboru (abychom věděli „co“), na osvojení metod dosahování nových poznatků (abychom uměli „jak“), na potřebu pěstování tvořivosti (abychom chtěli přemýšleli o tom, „jak jinak“), na nutnost respektovat časové, prostorové, kauzální a systémové souvislosti (abychom usilovali o to, „jak lépe“).

Vejce nebo slepice, slepice nebo vejce?

 Co učit? Mnoho konkrétního? Více obecného? Z mnoha důvodů v naší realitě stále převládá obsah i forma studia, které sledují dosažení široké poznatkové základny studenta (aby věděl  „co“), méně času je věnováno způsobům a dovednostem studenta (aby věděl „jak“), ještě méně je student veden ke kritickému a tvořivému myšlení (aby věděl „jak jinak“) [1, 4].

Na  položky „jak jinak a případně i lépe“, na pěstování schopností studenta tvořivě a přitom systémově a také projektově  přistoupit k realitě, tj. analyzovat stav, formulovat problém, hledat a posoudit varianty řešení, presentovat výsledky, na to vše v  kurzech jaksi nezbývá. A to přesto, že právě poslední jmenované složky kvalifikace technika se neblaze projevují v semestrální, diplomových, doktorandských (ale i grantových) projektech, oslabují potřebnou adaptabilitu absolventa a jeho úspěšnost na trhu práce.

 S úctou ke klasikovi a spolu s podobně smýšlejícími kolegy a praktiky na VUT, resp. v praxi  ve firmách ČR a SR sdílím přesvědčení, že efektivita práce tvůrčího technika, závisí nejen na potřebných odborných znalostech, ale stále více je závislá na jeho metodologické výbavě, na schopnostech tvořit ( a to nejen technická díla, ale i navrhnout, řídit a realizovat projekty k jejich uskutečnění),  vytvářet potřebné sociální interakce a nezbytný soulad techniky s přírodou.

V aktuálním případě obsahu a formy bakalářského studia jde asi o nesnadné naplnění rozporného požadavku, aby: „méně bylo více“. Nepochybuji o tom, že kolegové museli sáhnout hluboko do obsahu i forem kurzů, aby vytvořili kostky do mozaiky bakalářského studia tak, aby absolvent byl pro školu i praxi přijatelný.

Přesto, při pohledu do nabídky bakalářských volitelných kurzů, jsem nabyl  jistoty, že chci, umím a mohu navrhnout ještě jeden kurz. Chci požádat, aby předsedové a členové oborových rad umožnili studentům bakalářského studia svých oborů, vedle jiných nepochybně velmi hodnotných volitelných kurzů, nepochybně užitečný volitelný kurz, který ctí a studentům činí srozumitelnými atributy systémového a přitom tvůrčího přístupu k řešení technických problémů, k řešení technických inovací.

Místo závěru: Klasikem jsme začali, klasikem skončíme.

 Již Komenskému  šlo o hledání odpovědi na věčně zelenou otázku pedagogiky, otázku vyváženosti obsahu (co učit) a formy vzdělávání (jak učit), již tenkrát šlo o to, aby byl:

 „…nalezen způsob podle něhož by ti kdo učí, učili méně, ti však, kteří se učí, naučili se více, způsob, podle něhož by ve školách bylo méně hluku, nechuti a marné práce, avšak více klidu, libosti a pevného výsledku“.

 „Nesmírně bylo vůbec hřešeno ve školách proti této zásadě, neboť učitelé snaží se většinou místo semen síti rostliny a místo roubů sázeti stromy, když místo základních pravd cpou do hlav svých žáků směsici různých závěrů…“ Jan Amos Komenský *28.3 1592 – ♣15.1.1670

 Od jisté doby na stěnách učeben nemusí nutně viset president. Mohl by tam viset klasik, dnes by se cítil jako disident. Zíral by na nás a my na něj.

Ctihodným kolegům v oborových radách,
posuďte, zda lepší košile než kabát.

Jak neodradit, naopak studenty přilákat?
Jak nacpat do hlav od všeho trochu
a tím nic o všem a nebo naopak,
od něčeho všechno a tím vše o ničem?
Rozpory obejít, vyřešit a nebo přeskákat?
Kompromis není řešením, změna obsahu i formy se žádá.
Oborovým radám nezávidím, návrhem kurzu ruku podávám.
Občas na poměry nadávám, snad právě proto rukavici házím.

 Literatura:
[1] Votruba L.: Výchova studentů k tvůrčí práci (se zřetelem k inženýrskému studiu).      
                           ACADEMIA, Praha 1984
[2] Andrejsek K., Beneš J.: Metody řešení technických problémů, SNTL, Praha, 1984
[3] Devojno I.: Zdokonalování technických systémů metodami TRIZ, skripta, 1997
[4] Votruba L.: Rozvíjení tvořivosti techniků. ACADEMIA, Praha, 2000
[5] SW Invention Machine Corp.: GoldFire Innovator, TechOptimizer, Knowledgist, 
                                                       http://ww.invention-machine.com.

Bohuslav Bušov